7. Kapitola

Probudila jsem se po dlouhé době. Ztěžka jsem otevřela oči. Byla jsem v nějaké tmavé místnosti, která měla jen jedno okno, které bylo ještě ke všemu zadělané mřížemi. Rychle jsem to tady poznala. Byla jsem ve vězení. Na rukou jsem měla pevně nasazené pouta. Hlava mi už jen trošku třeštila, ale rána na ní se už stihla zahojit.

,,Rose.'' Oslovil mě někdo. Byl to povědomý hlas. Posadila jsem se a podívala se před sebe. Seděl tam spoutaný Connor. Měl zakrvácené oblečení a ustaraně si mě prohlížel. Co ten tady dělá? Vypadá hrozně.

,,Jsem tak rád že jsi v pořádku.'' Řekl a hlas se mu přitom třásl. Už nepůsobil tak sebevědomě a ani klidně. Už to nebyl ten kluk, kterého jsem v rámci možností znala. Už to nebyl on, což byla škoda.

,,Co se stalo? Jak tě našli?'' Zeptala jsem se...nutno podotknout, že jsem trošku koktala.

,,Za všechno může můj bratr...měla jsi pravdu. Promiň...mrzí mě, že jsem ti nevěřil. Prostě jsem se s ním pohádal a párkrát jsem ho praštil...no a pak přišli ostatní lovci. Víc si bohužel nepamatuju.'' Odpověděl a provinile se na mě podíval.  Bylo na něm poznat, že je mu to líto.

,,Mrzet tě to nemusí...nemůžu ti vyčítat, žes věřil své rodině.''  Prohodila jsem tiše a podívala se na velké železné dveře po mé levici. Dostat se pryč bude zřejmě komplikované obzvlášť, když mám spoutané ruce. Neodvážila jsem se postavit, protože jsem nevěděla, co mám vlastně čekat. Otevřu dveře, někdo mě přetáhne po hlavě a je po mě.

,,Vím, na co myslíš a říkám ti dopředu...není to dobrý nápad. Stojí tam dva chlapy a čekají.'' Řekl. Budu mu muset věřit. Proč by mi taky lhal? A proč by mi taky měl říkat pravdu? Musím se rozhodnout, jestli mu mám nebo nemám věřit.

,,Jak můžeš vědět na co myslím?'' Zeptala jsem se trošku naštvaně. Nezná mě ani týden a už si myslí, že je na mě expert.

,,Máš takový zamyšlený výraz ve tváři a díváš se na ty dveře...je jednoduché odhadnout na co myslíš.'' Odpověděl. Měl pravdu...asi to vážně bylo lehké odhadnout.

,,Dobře...co se s tvým bratrem stalo?'' Trošku se zamračil. Asi o něm neslyšel rád.

,,Nevím, ale přísahám, že až ho potkám, tak mu ze života udělám peklo.'' Řekl. Zněl odhodlaně, ale já věděla, že někdo v jeho nitru se mu ta představa příčí. Nikdy by neublížil svému bratrovi...on nebyl ten násilný typ člověka.

,,Nepřísahej.'' Varovala jsem ho. Já sama v tomhle směru měla špatné zkušenosti. Slyšela jsem, jak se ke dveřím někdo blíží...dalších pár vteřin bylo ticho, ale pak se ty dveře otevřeli. Do místnosti vstoupili tři muži. Jeden z nich byl starosta. Podíval se na mě a pak na Connora.

,,Sama Opuštěná...je mi ctí, ale něco mi tady nesedí...kdo je ten mladík?'' Podíval se na dva muže, kteří se drželi za ním, a v ruce třímaly zbraně.

,,Její komplic, pane.'' Odpověděl ten starší. Byl vysoký, měl svalnatou postavu a holou hlavu. Vypadal nebezpečně. Ten druhý byl o něco menší, měl krátké hnědé vlasy, svaly a hnědé oči. Na rozdíl od ostatních ze mě nespouštěl oči. Nevypadal zle, ale spíš hodně. Když si všiml, že mu pohled oplácím, tak se na mě zářivě usmál. Nemohl být o moc starší, jako Connor.

,,Aha, takže Opuštěná už není tak opuštěná, jak se říká.'' Prohodil a já se zamračila. Přišel ke mě, klekl si a podíval se mi do očí.

,,Řekni mi...Rose...co tě k tomu vlastně vedlo?'' Usmála jsem se a mlčela. Nic mu neřeknu.

,,Dobře, když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém.'' Řekl, vstal a otočil se na toho staršího muže. On sám pak šel ke Connorovi, zvedl ho ze země a odvedl jinam. Bála jsem se o něj. Nechtěla jsem, aby mu kvůli mě ublížili. Zůstala jsem tam s těmi muži sama. Tázavě jsem se na ně podívala. Ten starší ke mě zamířil, hrubě mě zvedl a jednu mi vrazil. Všimla jsem si, jak ten druhý odvrací pohled, jako by se nemohl dívat na to, jak mě někdo mlátí. Následovalo pár ran do břicha a několik facek. Vyplivla jsem krev a vražedně se na něj podívala. Chce si hrát? Tak dobře. Dala jsem mu pěstí, kopla ho mezi nohy a zakončila svůj útok kopnutím do břicha. Spadl na zem a ten druhý se na mě překvapeně podíval.

,,Ty malá potvoro.'' Zavrčel muž u mých nohou a vstal. Najednou se znovu skácel k zemi. Za ním stál ten, který před chvílí stál u dveří. Povytáhla jsem obočí a on pokrčil rameny. Ze zad mrtvého muž trčela dýka.

,,Proč jsi to udělal?'' Zeptala jsem se. Sklonil se k němu, vytáhl svou zbraň a pak se na mě podíval.

,,Protože se mi nelíbí, jak se k tobě chová.'' Odpověděl. Překvapeně jsem sebou cukla. Tak tohle je vážně zvláštní.

,,Proč by se ti to nemělo líbit?'' Pokračovala jsem ve svých otázkách. Vstal, chytl mě za paži a vedl z cely pryč. Co to sakra dělá?

,,To ti řeknu později...nejdříve tě dostanu pryč.'' Řekl a já se zastavila. Bez Connora nikam nejdu.

,,O něj si nedělej starosti...jeho rodina za něj zaplatila kauci...on je teď schovaný v pohodlí domova.'' Řekl a podíval se mi do oči. Jak mohl vědět, na co myslím? To jsem vážně tak předvídatelná? Takže Connor se stáhl? Aspoň je v bezpečí. Jeho stisk povolil, ale i přesto mě táhl dál. Nevěděla jsem, kam jdeme, ale musela jsem se na něj spolehnou...teda pokud to není nějaká léčka našeho milého starosty. Na schodech jsme potkali další stráže. On vedle mě ztuhl a oni zbystřili. Všimla jsem si, jak se natahují pro nože...v ten moment jsme se otočili a šli zpátky. Začal mě zbavovat pout a pak se na mě podíval. Byl to pohled, který říkal...,,Jsi připravená?''. Přikývla jsem. Vytáhla jsem svou dýku, kterou mi jako zázrakem nevzali. Oba dva jsme se ve stejný moment otočili a začali s nimi bojovat. Byly v převaze, ale to nebyl moc velký problém. Dva zemřeli skoro okamžitě.

,,Jak se jmenuješ?'' Zeptala jsem se ho...sice na to nebyla vhodná chvíle, ale potřebovala jsem znát jeho jméno.

,,Ascher.'' Odpověděl a já se usmála. Stál kousek ode mě a hned jak se našla chvilka na útěk, tak mě chytl a táhl dál. Musel se tady dobře vyznat. Vběhli jsme do nějaké místnosti a zavřeli za sebou dveře. Zadýchaně jsem se na něj podívala.

,,Proč mi pomáháš?'' Zeptala jsem se nakonec. Chtěla jsem znát důvod. Musela jsem znát důvod. Nikdo jen tak pro nic za nic nepomáhá Opuštěné.

,,Protože jsem jako ty, Rose.'' Odpověděl a já ztuhla. Je jako já?

Diskusní téma: 7. Kapitola

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek