5. Kapitola

 

Vyšla jsem ze svého pokoje připravená na výcvik Dominica. Ten největší vztek mě už přešel, takže už to nebude tak hrozný, jak jsem plánovala, ale ještě pořád to pro něj bude peklo. Jen ať si chlapeček nemyslí, že to bude procházka růžovou zahradou, protože to vážně nebude. Nic mu ulehčovat nebudu...ať si to pěkně vyžere idiot vlezlej. Ach jo už je to tady...příval vzteku. Co se stane, až bude stát přede mnou a čumět, jak tele? To budu muset vyřešit později. Přišla jsem v čas na rozdíl od těch dvou, ale asi dvě minuty po mě se objevil i náš svěřenec.

,,Příště tady budeš přesně jasný?!'' Kývl a ospale se na mě podíval. No skvělý a ještě k tomu mi tady usne. To byl vždycky můj sen...učit totálního zabedněnce. Odemkla jsem dveře výcvikové místnosti. Byla to neuvěřitelně velká místnost. Včera jsme byli v jiné, takže to tady logicky nepoznal.

,,Co to kruci je?'' Zeptal se a já se pousmála.

,,Tady trénuju. Tahle místnost ti bude bližší, než jakákoliv jiná.'' Vešla jsem dovnitř. Slyšela jsem, jak se zasmál.

,,Pokud chceš přežít, tak poslouchej.'' Procedila jsem skrz zuby a odhrnula závěsy, aby tady bylo víc světla.

,,Já nechci být lovec.'' Řekl a já se na něj otočila. Neměl do tý budovy lízt, když nechtěl skončit tady.

,,To je tvůj problém.'' Ujistila jsem se, že tady není nic, co není nutný pro první trénink.

,,Takže tady trénuješ jen ty?'' Zeptal se.

,,Ne...já a Cam.'' Odpověděla jsem a všimla si, jak se na mě podezíravě podíval.

,,Jasný. Proč mám pocit, že spolu...''

,,Drž zobák a poslouchej ty lidská hříčko přírody.'' Naštvaně jsem zvýšila hlas a jeho pohled se změnil v ublížený.

,,Měli jste mě tam nechat.'' Já ho raději ignorovala...jeho i ty blbý kecy, které si nemohl nechat pro sebe. Na tohle jsem neměla náladu ani čas.

,,Lovci démonů mají dvě pravidla.'' Řekla jsem a snažila si nevšímat jeho otráveného výrazu.

,,Jenom?'' Zeptal se.

,,Dvě základní pravidla.'' Opravila jsem se.

,,No super.'' Opřel se o zeď a vytáhnul z kapsy mobil. To si ze mě snad dělá srandu, ne? Přišla jsem k němu a mobil mu vytrhla z ruky. Odešla jsem ke jedné skříňce na zámek a schovala ho tam.

,,O akcích venku mluvíme jen s Ianem, nebo s těmi, co tam byli.'' Řekla jsem a vrhla na něj varovný pohled.

,,A to druhý?''

,,Dodržujeme pravidlo číslo jedna.'' Ušklíbl se a já se podívala na dveře, ve kterých se měl každou chvíli objevit Cam, který nikdy nechodil dřív, jak o pět minut později.

,,Jdu trošku pozdě.'' Řekl, když přišel.

,,O osm minut.'' Prohodila jsem a zdůraznila svůj naštvaný tón.

,,Nech toho Nin.'' Prošel kolem mě a letmo se dotkl mých zad.

,,Já nic nedělám. Už dávno jsme měli začít a ty teprve lezeš z postele a slibuješ nějaký naivce, že zavoláš.'' Povýšeně jsem se na něj podívala a on pokrčil rameny. Nějak si s tím nelámal hlavu. Bylo mu vážně úplně jedno, že ho ty holky budou nenávidět.

,,Nech si ten tón.'' Řekl a podíval se na Dominica, který se zkoumavě díval na mé ruce. Zamračila jsem se a naštvaně šla za Camem, který mě asi hodlal naštvat hned ráno. Měla jsem chuť mu jednu pořádně vrazit, protože mi s ním už došla trpělivost. Tohle dělal schválně a já to věděla. Znala jsem ho dost dobře a tím pádem už jsem věděla čeho je schopnej, jenže on nevěděl, čeho jsem schopná já. On mě nikdy moc dobře neznal...nebo jsem si to alespoň myslela.

,,Jakej tón? Pokud se nepletu tak ho trénujeme jen kvůli tobě, takže já trvám na tom, abys chodil včas.'' Řekla jsem mu a on se na mě prudce otočil. Byl naštvanej.

,,Kvůli mě možná jo, ale tys měla cítit jeho přítomnost, když jsem do toho domu šli zlatíčko.'' Řekl a já se na něj překvapeně podívala. On obvinil mě?

,,Ty idiote...démoni dost jistě překrývají lidskou auru, což znamená, že já ho cítit nemohla.'' Odpověděla jsem a on se zamračil.

,,Opravdu?! To ti tak věřím...ty prostě neumíš uznat vlastní chybu!'' Zasmála jsem se.

,,Aha taky dobrý no...já že jí neumím uznat...a kdo mi tenkrát tvdil, že byl na mol když se to stalo? Jé to si byl ty...pak kdo neumí uznat vlastní chybu...zlato obviňuj si někoho jinýho.'' Křikla jsem na něj a on se zhluboka nadechl.

,,Věděl jsem, že to vytáhneš.'' Přiznal.

,,Hele lidi nemohli bysme už raději začít?'' Zeptal se Dominic a já kývla. Už jsem si Cama nevšímala. Hodlala jsem z Dominica vycvičit perfektního lovce ať to stojí, co to stojí. Můj přístup k němu se přes noc lehce změnil...možná proto že jsem pochopila, že už s tím nic neudělám. Prostě nemá cenu ho nenávidět za něco, za co nemůže a tečka.

,,Připravenej?'' Zeptala jsem se a on kývl. Trénink mohl začít. Letmo jsem se podívala na Cama, který začal chystat zbraně, a musela se pousmát. Ráda jsem se s ním hádala...bylo to strašně zábavný. Navíc on na mě nikdy nevydržel zůstat naštvanej, což jsem nechápala...

Diskusní téma: 5. Kapitola

:)

Fajn kapitola...čekala jsme to horší :D A nevím proč, ale Dominic mě docela štval . Hádka mezi Ninou a Camem...no, byla taková hlavní náplň kapitoly, takže se těším, jak to bude pokračovat :D

Přidat nový příspěvek