16. Kapitola - Zjišťování (Chris)

 

Stál jsem na parkovišti opřený o své auto a přemýšlel, co mám teď vlastně dělat. Věděl jsem, že bych měl jet za ní a pokud jsem jí nějak ublížil, tak se omluvit, ale musel jsem jí získat zpátky. To bylo jediný na, co jsem myslel. Chvilku jsem váhal, ale nakonec jsem se rozhoupal a sedl si do auta. Nastartoval jsem a opustil parkoviště. Austin mě měl omluvit u ředitelky a u učitelů, takže jsem si s tím moc velký starosti dělat nemusel...teda pokud to ten vůl nepokazí, jak minule. Panebože to bylo pak problému kvůli tomu, že mě blbě omluvil. Jestli to prostě zkazí i teď, tak ho zabiju a bude po všem...ne dělal jsem si srandu, jen bych mu asi vrazil, aby se vzpamatoval a začal se chovat, jako člověk. Podíval jsem se na hodiny, abych se ujistil, že nepřijedu pozdě. Bylo by strašně blbý, kdybych se zpozdil. Předjížděl jsem každý auto, co jsem potkal a bylo mi jedno jestli předjíždím na plnou nebo porušovanou čáru...zákony mi teď byly ukradený. Přijel jsem do města a v ten moment jsem si vzpomněl na naše první setkání. Tenkrát jsem netušil, že jsem potkal tu pravou...tu pro kterou budu schopnej i zemřít a to bych pro Melanie udělal. Dal bych za ní svůj život a neváhal bych ani vteřinu. Přijel jsem na náměstí, když bylo za pět tři, takže jsem měl dokonce náskok. Pousmál jsem se a vystoupil. Náměstí bylo skoro prázdný a navíc toho Ryana jsem od pohledu znal, takže najít ho nebude problém. A byl tady taky o něco dřív. Přišel jsem k tomu černému BMW a on vystoupil. Podíval se na mě a pousmál se.

,,Christian Woods.'' Představil jsem se a podal mu ruku, kterou přijal.

,,Ryan Cowan.'' Odpověděl a já poodstoupil.

,,Volal si kvůli Melanie...víš ona je teď momentálně u rodičů a nevím, jak na dlouho, ale asi jen do doby, než se mi podaří jí z tama dostat.'' Překvapeně jsem se na něj podívala. Co mu vadí na to, že je u rodičů? Vždyť je to úplně normální ne?

,,Ona ti to neřekla, že?'' Zeptal se nakonec.

,,Co mi měla říct?'' Nadechl se a sedl si na lavičku.

,,Ona je strašná tajnůstkářka...no nic řeknu ti to. Víš už o té autonehodě před dvěma lety, nebo to ti ještě taky neřekla?'' Sedl jsem si vedle něj.

,,O ní vím...kvůli tomu jsme se naposledy pohádali.'' Odpověděl jsem a on kývl. Chvilku bylo ticho.

,,Od tý doby je náš otec alkoholik a svůj vztek soustředí na všechno ostatní...myslím to tak, že mlátí své vlastní děti...Dereka a občas i Melanie.'' Řekl a já se na něj vystrašeně podíval.

,,On jí mlátí a ty jí tam necháš jít?!'' Zeptal jsem se naštvaně a on se na mě bezmocně podíval. Asi neměl jinou možnost.

,,Je to jen dočasně, než vymyslím, jak jí z tama mám dostat, protože ono to není, tak jednoduchý...ke mě by si pro ní přišel a bylo by to ještě horší. Ona to zvládne.'' Odpověděl a vytáhl svůj mobil. Věděl jsem o jednom místě, kde by jí určitě nenašel, ale to nemůžu vytáhnout před jejím bratrem, protože ten by mě asi přizabil.

,,Prosim tě, přijď na náměstí a rychle.'' Řekl někomu v telefonu a pak se na mě podíval. Vypadal spokojeně.

,,Myslím, že znám někoho, kdo ti za chvilku řekne víc.'' Prohodil...dost by mě zajímalo, kdo ten někdo je. Rozhlédl jsem se po náměstí a můj pohled se zastavil na mé oblíbené kavárně. Dělali tam skvělé cappuccino.

,,Tak fajn.'' Řekl jsem a podíval se na své auto. Vypadalo nově, ale nebylo.

,,Jak dlouho už jste spolu?'' Zeptal se a já se na něj tázavě podíval.

,,Pár dní...'' Odpověděl jsem a doufal, že se nemýlím...nemohlo to být dýl, nebo mohlo? Já to rozhodně nepočítám, protože každá chvíle s ní je skvělá, takže se to možná zdá jako celá věčnost.

,,Aha...ona byla vážně zničená, když ještě byla u mě...řekla ti vlastně, že odjíždí?'' Zeptal se a já zakroutil hlavou. Všiml jsem si, jak nechápavě kroutí hlavou.

,,Chrisi?'' Vzhlédl jsem a uviděl před sebou stát Melanie. Vstal jsem a překvapeně se na ní podíval. Ona tikala pohledem mezi mnou a jejím bratrem a pak se usmála.

,,Tak to on ti včera volal?'' Zeptala se a on kývl. Vstal a chystal se zmizet, ale těsně před tím, než to udělal se na nás ještě otočil.

,,Dětska a nezapomeňte na to, že teď si máte všechno vysvětlit a pak žít šťastně až do smrti.'' Musel jsem se pousmát. Odjel ve svém autě a já se podíval na nervózní Melanie, která očividně nevěděla, kde začít...nakonec se na mě nešťastně podívala a já jí beze slova objal.

,,Moc mě to mrzí...měla jsem ti to říct.'' Přiznala a já jí políbil na čelo. Nechtěl jsem jí pustit...už ne.

,,Já vím...nic se nestalo, ale už mi tohle nikdy nedělej.'' Řekl jsem a ona kývla. Všiml jsem si, že jí po tváři stýkají slzy.

,,Máš dneska čas?'' Zeptal jsem se nakonec a ona se zamyslela.

,,Moc ne, ale na tebe si ho najdu vždycky.'' Odpověděla a já se usmál...i jí se na tváři objevil jemný úsměv.

,,Dobře...zvu tě na kafe.'' Řekl jsem a chytl jí za ruku. Zajásala, když si všimla do jaké kavárny jí vedu.

,,Máš to tady ráda?'' Zeptal jsem se, když jsme vešli dovnitř.

,,Děláš si srandu? Já to tady miluju...mají tady skvělé latté.'' Odpověděla nadšeně a okamžitě stála u pultu.

,,Pro slečnu Cowanovou latté a pro pana Woodse cappuccino, že?'' Zeptala se číšnice a já kývl. Melanie se na mě podezíravě podívala.

,,Ona tě zná?'' Zeptala se a já k ní přišel.

,,Ale no tak miláčku nežárli.'' Řekl jsem a políbil jí.

,,Už ti někdo řekl, že jsi idiot?'' Zeptala se a já kývl. Na tváři jí panoval stejný spokojený úsměv, jako předminulou noc.

,,Jo...ty.'' Odpověděl jsem a ona zakroutila hlavou. Vzala své latté a mé cappuccino a zamířila k volnému stolu. Já jí následoval.

,,Zítra máš čas?'' Zeptal jsem se a ona kývla.

,,Nechceš mi snad tvrdit, že mě zveš na rande, že ne?'' Zeptala se a já kývl.

,,Zlato já jsem romantik, takže si zvykej.'' Měla co dělat, aby to kafe nevyprskla smíchy. Musel jsem se zasmát.

,,Ty? Moc povedený vtip...tak kdy a kde?'' Zeptala se a tázavě se na mě podívala.

,,Tady a v jednu.'' Řekl jsem a ona se pousmála.

,,Budu se těšit.'' Prohodila a já položil svou ruku na tu její. Byl jsem, tak rád, že jí mám u sebe. Miloval jsem její společnost a jsem si jistý, že od zítra to bude skvělý. Zítra se jí zeptám a budu muset doufat, že řekne ano...

Diskusní téma: 16. Kapitola

♥♥♥

Že prej : žijte šťastně až do smrti...OMG Já Ryana prostě zbožňuju! Je to fakt moc povedené a už se moc moc těším na další kapitoly :D

Re: ♥♥♥

Ano Ryan je fajn :)) Děkuju :)

♥♥♥♥

Jupí, jupí, jupé, jupí!!! :D Já jsem tak ráda, že jsou spolu, jenže teď mě napadá, aby jí Melaniin táta něco neudělal a ona se s ním nesešla :/ To mě celkem děsí.....ale tak počkám si na pokračování, a taky na Chrisovu otázku pro Melanie :D Je to úžasný :D

Re: ♥♥♥♥

Děkuju :D

Přidat nový příspěvek