8. Kapitola - Vztek

 

Chvíli váhal a díval se všude jinam jen ne na mě. Docela by mě zajímalo, co měl právě na srdci, ale vypadá to tak, že dneska už se to asi nedozvím...nakonec se na mě přece jen podíval. Začala jsem si uvědomovat, že i já bych mu měla něco říct, ale neměla jsem na to odvahu. Ne když jsem byla unešená pohledem do jeho zelených očí. Panebože...měla bych se vzpamatovat a to rychle. Kolik takových příležitostí se ještě naskytne? Musím se přiznat.

,,Víš Mel...'' Začal, ale najednou se přiřítila Celeste a probodávala mě vražedným pohledem.

,,Ahoj Chrisi. Všichni jsme tě hledali. Nechceš jít se mnou? Elita pořádá další večírek...bude to zábava.'' Slovo elita extra zdůraznila a já protočila oči. Začínala mi pěkně lízt krkem.

,,Já teď...'' Pro změnu jsem ho zastavila já.

,,To je v pohodě...měl bys jít.'' Řekla jsem a on se na mě smutně podíval...já mu ten pohled zničeně oplácela. Pak jsem se jen otočila a rychle zmizela ve svém pokoji. Sedla jsem se naštvaně na postel a podívala se do země. Proč jsem mu to kruci neřekla? Byla to skvělá příležitost a já to celý jen tak zahodila! Jsem blbá. Za chvíli mi oči zaplavili slzy...tohle je šílený. Nedokážu mu říct něco tak primitivního a pak ho odtáhne Celeste. Čemu se divím...on patří do elity. Tahle snaha vážně nemá cenu. Co jsem si až doteď namlouvala? Že bysme spolu někdy mohli být? To se nikdy nestane. Nesmí se to stát. Utřela jsem si slzy a zase vstala. Musím si vyčistit hlavu. Vzala jsem si na sebe černé legíny, bíle trošku delší tílko a zamířila do místnosti, kde jsme cvičili. Šla jsem, co nejrychleji jsem mohla. Seběhla jsem schody, minula knihovnu a dostala se tam, kam jsem potřebovala. Zavřela jsem za sebou dveře a rozsvítila. Přišla jsem k rádiu a dala do něj své oblíbené CDečko. První, co začalo hrát, bylo Need you now od Lady Antebellum a já to nechala. Byla to sakra výstižná písnička. Začala jsem se rozcvičovat a pozorně poslouchala, co zpívají. Rozhodla jsem se po chvilce, že nacvičím choreografii na Bailando od Enriqua Iglesiase. Hrála asi dvacetkrát než jsem tu poměrně dobrou choreografii vymyslela, jenže potom jsem si všimla nějakého kluka ve dveřích, který mě s chtivým výrazem pozoroval. Otočila jsem se na něj.

,,Nevím proč Christian, tak vyváděl, když jsem řekl, že máš neskutečně sexy postavu...opravdu nechápu proč mě nazval ubohým kreténem.'' Řekl a já se na něj tázavě podívala.

,,A ty seš, jako kdo?'' Zeptala jsem se lehce podrážděně. Proč se hned musel zmínit o Chrisovi, když jsem ho konečně dostala z hlavy?

,,Já jsem Tristan...jeho starší bratr.'' Odpověděl a zamířil ke mě. Nespouštěl za mě oči.

,,Aha...co tady chceš?'' Zeptala jsem se a podezíravě ho sledovala.

,,Přišel jsem tě varovat před mým mladším bratrem...víš on si strašně rád hraje s holkama, které nepatří do elity. Nejdřív je na ně hodný a vyhýbá se svým lidem, pak se s něma vyspí a odkopne je. Nerad bych, aby zlomil srdce i tobě.'' Řekl a mě bodlo u srdce. Tohle mu neuvěřím. To se Chrisovi nepodobá. On a děvkař? Větší blbost by mě nenapadla, ale jak si tím můžu být tak jistá. Vždyť ho vlastně neznám.

,,Tak to můžeš být v klidu...já a Chris jsme spolu nic neměli, nemáme a ani mít nebudeme. Nepatřím do elity, ale i přesto vím, kde je mé místo.'' Opověděla jsem a odešla do bezpečné vzdálenosti od něj. Pokrčil rameny.

,,Aby ses potom nedivila. On zblbne každou.'' Dodal, ale pak se ve dveřích objevila Angie a zamračila se. Tikala ode mě k němu.

,,Tristane okamžitě vypadni a už se tady neukazuj!'' Křikla a on se na mě podíval.

,,Nezapomeň na to, co jsem ti řekl.'' Prohodil ještě než za ním Angie zabouchla dveře. Sesunula jsem se na podlahu a ona ke mě přiběhla.

,,Mel jsi v pořádku? Co ti proboha řekl?'' Sedla si vedle mě a já se na ní prosebně podívala. Ona ho znala líp, jak já. Možná bych se jí na to mohla zeptat.

,,Angie on mi tvrdí, že bych si měla na Christiana dát pozor, protože prý využívá holky, které nepatří do elity...prosím řekni, že to není pravda?'' Naštvaně se podívala směr dveře, jakoby tam ten debil ještě stál.

,,Tohle určitě pravda není. Chris by nikdy nic takovýho neudělal...on je jiný, jak ostatní kluci z elity. Nesmíš Tristanovi věřit...je to kretén.'' A zase jsem brečela, jako malá. Přitáhla jsem si k sobě kolena a schovala si hlavu do rukou, které jsem na těch kolenách měla opřená.

,,Ale no tak Mel...to bude dobrý.'' Řekla, ale já jen zakroutila hlavou. Tohle už nebude dobrý. Komu z nich mám sakra věřit?

,,Víš Angie...já Tristanovi nechtěla věřit, protože mi v tom něco bránilo...možná to, co ke Christianovi cítím, ale čím víc nad tím přemýšlím...tak mi prostě došlo, že já už prostě nevím, čemu z toho všeho mám věřit. Já vím, že Chris by nikdy nic takovýho neudělal, ale vždyť on by jse se mnou, ani nezahazoval, nebo jo? On patří k elitě a já se vždycky měla takovým lidem vyhýbat, ale mě k němu něco táhne...nemůžu se bránit tomu, co cítím i kdybych chtěla.'' Dostala jsem ze sebe a podívala se na ní. Její oči byli plné soucitu, jakoby věděla, jak se teď cítím.

,,Melanie před více, jak dvěma lety jsem se zamilovala do Austina. On patří stejně, jak Chris do elity a já patřím stejně, jako ty mezi obyčejné lidi. On mé city opětoval a i přesto, že jsem přísahala, že se od elity budu držet dál, tak mě to stejně, jako tebe k němu táhlo. Vážně jsem pochybovala o tom, že by mě mohl milovat, ale pak přišel den, kdy to mezi náma prostě nakonec zajiskřilo a my spolu začali chodit. Víc, jak dva roky jsme museli za náš vztah bojovat u jeho i mých rodičů, ale boj jsme vyhráli. Už nám nic nestojí v cestě a posledních pár měsíců si připadám, jako nejšťastnější holka na světě. Někdy stojí za to bojovat a my to nevzdali. Několikrát jsme se sice hrozně pohádali kvůli našim původům, ale teď je to mezi námi úžasný.'' Nikdy bych neřekla, že Angie před dvěma lety trpěla stejně, jako teď já. Možná jsem se z jejího vyprávění i poučila. Pokud něco chci, tak za to musím bojovat a to já taky udělám. Utřela jsem si slzy a vděčně se na ní podívala.

,,Můžu tě o něco poprosit?'' Zeptala jsem se a on kývla.

,,Omluv mě prosím zítra ve škole...řekni jim třeba, že mi nebylo dobře. Potřebuju si v hlavě urovnat pár věcí a myslím, že s Chrisem na očích by se mi to nepovedlo.'' Řekla jsem a ona se krátce usmála....


Diskusní téma: 8. Kapitola

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek