7. Kapitola - Možnosti (Christian)

 

Po té, co rodiče konečně odjeli, jsem šel ještě na chvilku na vzduch. Musel jsem vydýchat tu hádku s otcem. Vysvětloval mi asi půl hodiny rozdíl mezi elitou a ostatníma. Ty kecy přímo nesnáším a taky jsem mu to rovnou řekl. Byl víc naštvanej, jak já a pak se do toho připletla matka a bylo to v háji. Sedl jsem si na jednu z laviček a vzdychl.

,,Těžký den?'' Ten medový hlas jsem znal.

,,Asi jo, ani nevím Angie.'' Řekl jsem a vedle mě se objevila dívka s modrýma očima a krátkými černými vlasy. Měla na sobě tmavé džíny a fialové tričko.

,,To znám, ale není to důvod ke smutku.'' Řekla a krátce se na mě podívala.

,,Jenže já nejsem smutnej kvůli dnešku.'' Zašeptal jsem a sklopil hlavu. Cítil jsem její ruku na svém rameni.

,,Je v tom holka, že?'' Zeptala se a já nejistě kývl. Nevěděl jsem, jestli k ní něco cítím, ale hodlal jsem to zjistit.

,,V čem je problém Chrisi? Nepatří do elity, že? To ti dělá starosti.'' Podíval jsem se jí do očí, které byli plný soucitu. Ona věděla jaký je to pocit. Ona taky nepatří do elity a nakonec si musela vztah s Austinem tvrdě vybojovat. Mají se ráda už přes dva roky, ale spolu jsou teprve pár měsíců. Co všechno kvůli tomu museli snášet? Vztah někoho z lepších s obyčejným byl, jako kdyby si hodlal temný anděl vzít toho normálního. Pro někoho nelogický. Pro někoho láska.

,,Což znamená, že ti v tom brání rodiče...máš jen několik možností. Buď se řiď pravidly a vzdej se svobodné vůle, buď s tou, kterou ti povolí rodiče.  Dál na ní můžeš zkusit zapomenout, ale to se ti nepovede...věř mi zkoušela jsem to. Nebo se vzchop běž jí říct, že jí miluješ a pak za ten vztah bojuj, protože být s tím koho máš skutečně rád je ta nejlepší věc, která tě v celém dlouhém životě potká.'' Podíval jsem se na parkoviště před náma a pousmál se.

,,Jenže ona je asi zadaná Angie.'' Slyšel jsem, jak se nadechla. Jestli na tohle zná odpověď, tak je to geniální osoba, ale to by byla i bez odpovědi.

,,Chrisi řeknu ti jedno...jestli tě má ráda, tak to zákonitě poznáš.'' Vstala a usmála se.

,,Držím ti palce. Myslím, že Melanie je super holka.'' Překvapeně jsem se na ní podíval.

,,Jak víš, že jde zrovna o ní?'' Zasmála se a pomalu odcházela, ale ještě se na mě otočila.

,,Věř mi, že ty pohledy nejdou přehlédnout. A ještě něco...nechceš se na nás někdy přijít podívat? V tančení už jsme se zlepšili...máme skvělou učitelku.'' Kývl jsem a on se chystala odejít.

,,Angie počkej! Kdo vás učí?'' Zeptal jsem se a ona se nadšeně otočila.

,,To mi neuvěříš. Učí nás Melanie...je skvělá.'' Odpověděla a já povytáhl obočí.

,,Ona tančí?'' Kývla a zasmála se.

,,Jasně. Před dvěma lety měla našlápnuto na úžasnou kariéru. Většina lidí jí znala...slavná mladá tanečnice Melanie Cowanová, ale pak se něco stalo. Někteří lidé tvrdí, že se její otec scvokl a zakázal jí to. Jiné důvěrnější zdroje zase říkají, že za to může strašná autonehoda jednou v létě. Každopádně ona o tom nemluví...myslím, že na to chce zapomenout a teď nám pomáhá. A my jí chceme pomoc dostat se zase nahoru. Je to vážně skvělá holka. Dokonce už patří mezi nás. Učí nás od pěti do sedmi...jen kdyby náhodou. No nic já už jdu dovnitř tak zítra.'' Rozloučila se a zmizela uvnitř budovy. Měla pravdu s tím, že bych jí to měl říct. Ale já jsem vlastně nevěděl, co chci. Co skara vlastně čekám, že se stane? Přijdu k ní, řeknu jí to a ona mě pošle do háje s tím, že je zadaná. Kruci to jsou vyhlídky do budoucnosti. Měl bych se vyspat. Ráno to bude určitě lepší. Zvedl jsem se a odešel na ubytovnu. Na chodbě jsem jí potkal. Celá zářila a něco si tiše pobrukovala.

,,Ahoj.'' Řekla a nasadila ještě víc okouzlující úsměv.

,,Ahoj. Asi bych ti měl říct, že tě odpoledne hledal nějaký kluk.'' Kývla...takže ho asi vážně znala. Jsem pitomec...je zadaná.

,,Jo Ryan.'' Řekla a já si vzpomněl na toho kluka, který jí tak radostně objímal.

,,Můj bratr.'' Dodala a já se na ní překvapeně podíval.

,,Bratr?'' Zeptal jsem se nevěřícně a ona se zasmála. Nechci vědět, co si o mě teď asi myslela.

,,Ano bratr. Přijel mě navštívit i s mladším bráškou...počkat ty sis myslel, že já a Ryan? No ne.'' Řekla a já kývl. Zakroutila hlavou a opřela se o zeď.

,,Aha. No víš já myslel, že...to je jedno. Angie říkala, že je teď učíš tančit. Netušil jsem, že bys to mohla být právě ty.'' Pokrčila rameny.

,,Jo mě by taky nikdy nenapadlo, že bych se k tomu ještě mohla vrátit, ale nakonec mi došlo, že taková nabídka se neodmítá.'' Odpověděla mi na to a já se usmál. Nedokázal jsem si představit, že vede dvacet nemotorných holek, ale je pravda, že Angie říkala, že dělají pokroky.

,,To je pravda. Myslím, že pod tvým vedením to ta parta dotáhne daleko.'' Prohodil jsem a ona se na mě tázavě podívala.

,,Co jsi mi to chtěl vlastně předtím říct?'' Zeptala se a já ztuhl. Podíval jsem se na ní a snažil se rozhodnout. Možná bych měl, ale není na to brzo???

Diskusní téma: 7. Kapitola

:-D

Takže na začátek. Pohledy od Christiana se mi líbí. Angie mu tady dost nahrála :D Chudák v tom měl dost zmatek :D Bylo to fajn a no, teď váhám ale já si myslím, že jí to neřekne... :) Melanie má teď dobrou náladu, tak nevím co bych na jejím místě udělala, ale nechám se od tebe ráda překvapit :D

Re: :-D

Jsem ráda, že se pohledy od Christiana chytli a ano měl v tom celkem zmatek. Tak schválně, co řekneš na pokračování :D

Co myslíte?

Tak co si myslíte? Řekne jí to nebo ne?

Přidat nový příspěvek