3. Kapitola

 

Stála jsem, jako sloup a přísahám, že v ten moment byste se ve mě krve nedořezali, ale pak jsem se vzpamatovala a úzkostně se otočila na Cama, který se mračil. Nebyl nadšený o moc víc, jako já. Oba dva jsme vyrazili ke dveřím. Já si šla pro svůj nůž, který v nich byl ještě pořád zaražený, ale Cam šel chytnout narušitele.

,,Co jste do hajzlu zač?'' Vykřikl a tikal ode mě k mrtvému démonovy. Pousmála jsem se a otevřela portál, aby jsme se mohli vrátit, protože tady už jsme byli hotoví. Náš šéf rozhodne, co s ním máme udělat, takže jsem byla poměrně klidná. Sice na nás bude asi naštvanej, ale to je mi celkem jedno, protože to, že budeme mít společnost, nečekal ani jeden z nás. Prošla jsem a objevila se na jedné z chodeb naší akademie. Okamžitě se u mě objevila Janice.

,,Mám panu Ianovi oznámit, že jste se vrátili?'' Zeptala jsem se a já kývla. Zrovna se otočila, aby odešla, ale já jí ještě na malý moment zastavila.

,,Prosím dodej k tomu, že máme návštěvu.'' Řekla jsem a ona s úsměvem zmizela. Otočila jsem se na Cama a toho kluka, který mě probodával vražedným pohledem. 

,,Tak a teď mě dobře poslouchej...'' Začala jsem, ale nedořekla jsem větu, protože spustil ten svůj hlasitý nesouhlas.

,,Polib mi...já tě poslouchat nebudu.'' V ten moment jsem mu vrazila a on se skácel k zemi.

,,Nebudu to opakovat. Dokud tě někdo z nás nevyzve, tak budeš držet hubu. Pokud budeš odporovat, tak to bude jen a jen horší, takže se začni chovat slušně, nebo se tě podám. Rozumíš debile?'' Zeptala jsem se a on kývl. Utřel si svůj zakrvácený obličej a já se podívala na svého parťáka, který pokrčil rameny a jemně se usmál. Otočila jsem se právě ve chvíli, kdy se objevila Janice, aby nám řekla, že Ian čeká ve své pracovně. Vyrazila jsem dlouhou osvětlenou chodbou a otevřela dveře na jejím konci. Prošla jsem dveřmi a kývla na pozdrav.

,,Vidím, že jste se vrátili živý...kdo to kruci je?'' Zeptal se, když si všiml našeho skoro zajatce.

,,Všechno proběhlo hladce. Démoni jsou mrtví, ale pak se tam objevil tenhle narušitel...místo mělo být pořádně zabezpečení. Omlouvám se.'' Odpověděla jsem a Cam ho ke mě postrčil. Já ho zase hrubě postrčila blíž ke stolu.

,,Jak se jmenuješ?'' Zeptal se Ian opatrně. Ten kluk se na mě přes rameno podíval a já před sebou varovně zamávala svým nožem. Cam si mezitím sedl do jednoho křesla a vzal si nějakou knížku. Tázavě jsem se na něj podívala a on se na mě vyzývavě usmál. Dal mi znamení, abych šla za ním. Sesunula jsem se do křesla kousek od něj a položila své nohy na ty jeho, který měl bezstarostně hozený na menším stolku z mahagonového dřeva. Podal mi knížku a ukázal na jeden konkrétní řádek. Bylo tam napsaný, že pokožka Abatu je jedovatá, takže bych se potom měla zastavit na ošetřovně. 

,,Jmenuju se Dominic.'' Odpověděl po pěkný době. Vrátila jsem knížku Camovi a on mě provokativně poplácal po stehně. Vlepila jsem mu pohlavek, ale pak jsem s úsměvem na tváři zakroutila hlavou.

,,Co všechno si viděl?'' Ptal se dál a v ten moment jsme my dva zpozornili. Celkem mě zajímalo, kolik toho vlastně viděl.

,,Viděl jsem jí, jak zabila tu obludu...ona je vrah.'' Řekl a já se zamračila. Nejsem vrah...možná částečný, ale dělám jen to, co se mi řekne.

,,Ona není vrah, ale lovec. Tím, že zabila toho démona, tak pomohla lidem.'' Opravil ho Ian a pak se na nás podíval.

,,To mi připomíná, že pak budu chtít spis slečno Curterová...a byla nějaká zranění?'' Zeptal jsem a já kývla. Nemusel nic říkat, aby jsme oba dva věděli, že máme jít okamžitě na ošetřovnu. Vstala jsem a naposledy se podívala na Dominica, který se snažil vstřebat to, že jsem lovec a ne vrah. Byl to idiot. Opustila jsem pracovnu a šla tam, kam jsem jít měla.

,,Nino počkej.'' Řekl Cam a já se na něj otočila. Co se zase děje?

,,No?'' Usmál se a já povytáhla obočí. Stála bych tady dál, ale ozvala se rána na mém boku. Otočila jsem se a rychle šla směr ošetřovna. Nebylo to daleko, ale ta bolest nabírala na síle. Musela jsem se jednou rukou opírat o zeď, abych nespadla. Nakonec jsem musela zastavit, protože už to vážně nešlo vydržet.

,,Jsi v pohodě?'' Zeptal se mě Cam a já kývla. Šla jsem dál a uklidňovala jsem se tím, že už jsem skoro tam, ale v ten moment jsem ztratila rovnováhu a tentokrát opravdu spadla. Předtím jsem bolest necítila kvůli adrenalinu, ale teď. Bylo to, jako kdyby mi škvařili kůži horkým kusem železa.

,,Nino do hajzlu!'' Okamžitě mě vzal do náruče a rychle mě nesl...ani nevím kam. Moc jsem nevnímala. Oči se mi pomalu zavírali a já ztrácela pojem o realitě. Slyšela jsem několik hlasů a cítila, jak mi někdo píchá do rány injekční stříkačku s protijedem.

,,No tak vydrž Nin...'' To je jediný, co jsem slyšela, ale ty slova mi zůstali v hlavě. Věděla jsem, že to byl Cam. Nikdo jiný mi Nin v životě neřekl. Musela jsem zasténat bolestí, ale ani to mi nepomohlo. Bylo to vážně hrozný. Pak to začalo ustupovat...až to nakonec odeznělo, ale nemohla jsem otevřít oči. Byla jsem na pokraji svých sil.

,,Její tělo je silné...navíc má dar regenerace, takže se to zahojí samo. Jen ten jed byl moc prudký...kdyby jsi jí nedonesl, tak by to možná ani nepřežila...'' Slyšela jsem. Znala jsem ten hlas...byla to Barbara. Nejlepší lékařka, která se ještě nikdy nespletla, takže jsem věřila tomu, že už mohlo být zase jednou po mě. Za tohle jsem byla Camovi vděčná. Cítila jsem, jak mě něčí paže zvedají.

,,Vezmu jí na její pokoj a pohlídám jí.'' Řekl. Byl to fajn parťák. Chtěla jsem ty oči otevřít, ale únava nade mnou vyhrála a já usnula. Ano jemu v náručí.

     Probudila jsem se ani o tři hodiny později. On tady vážně byl. Usmál se a já se posadila.

,,Vypadá to, že už jsi zase v pohodě, co?'' Zeptal se a já kývla. Vypadal, jako by mu ze srdce spadl jeden velký kus šutru.

,,Děkuju.'' Dostala jsem ze sebe a on pokrčil rameny.

,,Jsem ti to dlužnej...i když pochybuju, že i kdybych ti ten život zachránil milionkrát, tak to nesmaže to, co jsem ti způsobil za bolest.'' Řekl a svěsil ramena. Ještě před půlrokem by mi to do očí vehnalo slzy, jenže momentálně ne.

,,Vzchop se. Máme před sebou ještě těžkej den a já se hodlám dát zase do kupy, takže potřebuju oporu.'' Řekla jsem a vylezla z postele. Chytla jsem ho za paži a táhla ho do výcvikové místnosti. Byli jsme tam vždycky jediní a to mi vyhovovalo.

,,Tak schválně Came, kdo z nás udělá víc...'' Ztratila jsem slova, když se otevřeli dveře a v místnosti se objevil Ian s Dominicem. Tohle nebylo dobrý, protože tohle se stávalo jen, když...ne to přece nemůže být pravda...

Diskusní téma: 3. Kapitola

Ach jo.. ♥

Tak to má vážně napětí. Líbí se mi charakter Niny....žádná padavka :D A Cam je vážně skvělý parťák. No a já bych teď trošku tipovala, že ten Dominic se taky stane lovcem...... :D

Re: Ach jo.. ♥

Jsem ráda, že se ti její charakter líbí a s Camem máš pravdu :D No a co se týče Dominica, tak uvidíme, co bude v další kapitole :D

Přidat nový příspěvek