15. Kapitola

Tiše jsem zaklela a vrhla po Dominicovi vyčítavý pohled. Nemohl mě upozornit na to, že za mnou stojí?

,,Dominicu, necháš nás prosím na pár minut samotné? Potřebuju tady s Ninou něco vyřešit.'' Zeptal se ho a přitom klad důraz na každé slovo...obzvlášť na samotné. Zakroutila jsem hlavou a varovně se na něj podívala.

,,Dobře...Nino pak se určitě ještě uvidíme.'' Řekl Dominic a zamířil pryč. Téměř okamžitě jsem vstala a zamířila za ním.

,,Právě jsem si vzpomněla, že musím ještě něco probrat s Ianem.'' Prohodila jsem a doufala, že mi to projde, ale neprošlo. Cam ke mě uvolněně přišel a mezitím se Dominicovi povedlo odejít. Přísahám, že si to s ním ještě vyřeším.

,,Nic s ním řešit nemusíš.'' Zašeptal. Stál u mě, tak blízko, že se mi podstatně zrychlil tep. Otevřela jsem pusu, abych něco namítla, ale pak jsem si to zase rozmyslela. Věnoval mi úsměv.

,,To nemůžeš vědět.'' Prohodila jsem a neutrálně, bez známek nervozity, jsem se na něj podívala.

,,Znám tě už dost dlouho na to, abych poznal, že lžeš.'' Ujistil mě a já to nakonec vzdala. Nemělo smysl snažit se ho obelstít.

,,Fajn.'' Zašeptala jsem a podívala se mu do očí, ve kterých nebyla znát ani jedna emoce...to mě zmátlo víc, než jsem čekala.

,,Mám otázku...proč jsi mi to neřekla?'' Zeptal se mě a já se zamyslela. Potřebovala jsem, aby to mezi námi zůstalo normální...žádné líbání na chodbě, když se nikdo nedívá.

,,Možná proto, že jsem si potřebovala ujasnit, co chci, což se mi zatím nepovedlo.'' Odpověděla jsem a on se pousmál.

,,A jak dlouho bude trvat, než si to ujasníš?'' Pokračoval ve svých otázkách, na které jsem neznala odpovědi. Zhluboka jsem se nadechla.

,,Came, já...'' Nestačila jsem dokončit větu, jelikož mě umlčel ten nečekaný polibek. Úplně jsem ztuhla, protože tohle jsem vážně, ale vážně nečekala. Pak se ode mě odtáhl, položil mi ruce na ramena a donutil mě se na něj podívat.

,,Já počkám...víš přece, že na tebe nespěchám.'' Řekl mi a já jen přikývla. Pustil mě a zmizel někam na chodbu. Moje tělo se otřáslo a vzápětí zatoužilo po ledové sprše. Otočila jsem se na patě a málem vykřikla, když jsem zjistila, že ve dveřích stojí Jay.

,,Čau, Nino.'' Pozdravil mě a věnoval mi ten svůj klasický až troufalý úsměv.

,,Nazdar, Jayi.''

,,Milá, jako vždycky.'' Poznamenal a já se na něj vražedně podívala. Nikdy jsem nechápala, proč mi tak pije krev.

,,Na předstírání toho, že jsem milá, teď nemám náladu.'' Prskla jsem jeho směrem a šla si nalít sklenici vody.

,,Viděl jsem...musím říct, že ta pauza vám moc dlouho nevydržela.'' Prohodil zrovna ve chvíli, kdy jsem se napila, což způsobilo to, že jsem tu dokonale studenou vodu málem vyprskla na protější zeď.

,,O čem to kruci mluvíš?!'' Zeptala jsem se ho podrážděně a on se na mě podíval, jako na blázna.

,,O tom polibku, který se odehrál přímo tady v kuchyni.'' Odpověděl jistě a já se zamračila.

,,Myslím, že do toho, co je mezi mnou a Camem ti nic není.'' Řekla jsem naštvaně a zamířila pryč.

,,Být tebou, tak bych s ním neriskoval...jednou by se ti to mohlo vymstít!'' Varoval mě a já se na něj tázavě podívala. Tohle snad nemůže myslet vážně.

,,Co tím chceš říct?'' Zeptala jsem se ho s předstíraným zájmem.

,,Prostě tě chci varovat...stane se z něj stejný zmetek, jako z Meredith...mají to v krvi.'' Prohodil a já zakroutila hlavou. Už jsem vážně neměla náladu na ty jeho debilní kecy...a už vůbec ne na ty, které se týkali Cama...

     Seděla jsem v knihovně a listovala jednou starou knihou, abych zjistila, jak se může stát, že zmizí lovec démonů, jelikož my se nemůžeme ztratit. Každý z nás je svým způsobem spojený s ostatními...teda někteří jsou spojení třeba jen s někým, jako já. Já jsem spojená s Camem, takže když bych se náhodou jednoho dne ztratila, tak on jediný by mě dokázal najít...stejně tak, bych ho dokázala najít já, když by zmizel.

,,Nin? Co tady děláš?'' Zeptal se mě zaskočeně Cam, když se tady objevil.

,,Came, s kým byla Meredith spojená?'' Zeptala jsem se ho naléhavě a on se zamračil. Přišel ke mě a sedl si do vedlejšího křesla a hodil automatický nohy na menší stůl, co tam stál...síla zvyku způsobila to že já ty své hodila na ty jeho.

,,Pokud si dobře vzpomínám, tak s Jayem, ale ten je už rok pryč.'' Odpověděl a já zakroutila hlavou.

,,Není pryč...potkala jsem ho v kuchyni a nemluvil o Meredith zrovna pěkně.'' Podotkla jsem a všimla si, jak se na mě překvapeně podíval. Brzo jsem na něm poznala, že je naštvaný, takže jsem se k němu naklonila a chytla ho za ruku, aby se uklidnil.

,,Nic si z něho nedělej...v Meredith se mýlil.'' Řekla jsem mu, ale on nesouhlasně zakroutil hlavou.

,,Tady nejde o moji sestru, ale o tebe. Prosím tě drž se od něj dál...nemám z něj dobrý pocit.'' Řekl a podíval se mi do očí. Nikdy jsem nechápala, proč se ti dva tak moc nenávidí.

,,Slib mi, že kdyby se tě jen dotkl, tak mi to řekneš...nechci, aby se ti něco stalo.'' Naléhal na mě. Překvapeně jsem se na něj podívala. Začínal mě vážně děsit.

,,On mi neublíží...nedovolil by si to.'' Řekla jsem mu, ale on měl očividně jiný názor.

,,Nin, prosím...slib mi to.'' Nelíbilo se mi, jak ho Jay děsí, protože to, co děsí Cama by mělo děsit všechny ostatní. Zvedla jsem se a posadila se mu na klín, což ho oprávněně zaskočilo.

,,Came, co se děje? Proč si myslíš, že by mi mohl ublížit?'' Zeptala jsem se a on se na mě ustaraně podíval.

,,Když jsem ho viděl naposledy, tak mi slíbil, že jednou až se vrátí, tak budeš jeho...dodal k tomu, že je mu jednou jestli budeš živá nebo mrtvá.'' Rozbušilo se mi srdce, ale snažila jsem se vypadat klidně, což se mi prozatím dařilo.

,,A to já nemůžu dopustit...nemohl bych žít s pocitem, že ti něco udělal a já tě nedokázal ochránit.'' Všimla jsem si, že ho to víc, než rozhodilo.

,,Zlato, klid...přísahám, že se od něj budu držet dál a přísahám, že ti řeknu, kdyby se o něco pokusil, ale mám podmínku...slib mi, že si na něj dáš pozor, Came...prosím slib mi to.'' Ujistila jsem ho a v jeho očích se na malou chvíli objevil klid, ale ten okamžitě zmizel.

,,Tak fajn, když na tom trváš, tak slibuju...moment...řeklas mi zlato?'' Zeptal se mě a na tváři se mu v ten moment objevil úsměv´.

,,Já...no...asi....možná...jo, řekla.'' Odpověděla jsem kostrbatě a pousmála se.

,,Absolutně se v tobě nevyznám.'' Řekl a já se o něj opřela. Chtěla jsem si užít jeho přítomnost, která mě z neznámých důvodů uklidňovala, ale i tak jsem měla lehký strach...strach z toho, že mu Jay něco udělá...strach z toho, že to právě Jay stál za zmizení Camovi sestry...strach z toho, že nás ten hajzl zradil...


Diskusní téma: 15. Kapitola

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek