13. Kapitola

Šli jsme osvětlenou chodbou přímo do tréninkové místnosti. Dominic už není tak neschopný, takže se s ním bude trénovat líp, takže toho chci využít, i když pochybuju o tom, že se bude soustředit vzhledem k tomu, jak ho Destiny vyvedla z míry. Letmo jsem se podívala na Cama, který mi můj pohled oplatil. Pousmála jsem se a otevřela dveře. V místnosti byla tma, jelikož byly zatažené závěsy, které jsem šla okamžitě odtáhnout, protože Dominic ještě nebyl připravený na trénink ve tmě...na to měl příliš málo zkušeností. Trénink ve tmě jsme zatím absolvovali jen já a Cam...nikdo jiný na to ještě neměl, což bylo alarmující vzhledem k tomu, že trénink ve tmě byl měl zvládnout každý dobrý lovec, ale je pravda, že i Destiny už by o mohla zvládnout...zkušenosti má víc, než dobré a znalosti taky. Měla bych jí to v nejbližší době navrhnout a říct o tom Ianovi.

,,Came, už dlouho jsem se tě na to chystala zeptat...nejsem si pořád sice jistá, jestli je správná doba, ale...už se ví něco o Meredith?'' Zeptala jsem se ho a podívala se na něj.

,,Ne, ještě pořád nic...trvá to už tak dlouho, že si nejsem jistá, jestli je ještě pořád naživu.'' Odpověděl a já ho téměř bezeslova jen obejmula. Věděla jsem, že je to pro něj citlivé téma, jenže o to horší by bylo, kdyby jeho předtuchy byly pravdivé. Odstoupila jsem od něj a podívala se do dveří, ve kterých se objevil Dominic. Tázavě se na mě podíval a já mu dala znamení, že mu to vysvětlím později.

,,Můžeme začít?'' Zeptala jsem se kluků a oni oba přikývli. Hodila jsem Dominicovi jeden ze svých oblíbených černých nožů a on si ho zkoumavě prohlížel. Pak se podíval na mě, ale já jen pokrčila rameny a sama si jeden vzala.

,,Abys zabil démona, tak ho musíš zasáhnout do srdce...víš, jak poznáš, že ten démon byl skutečný?'' Zeptala jsem se ho a on přikývl.

,,Shoří...iluze se rozplynou.'' Odpověděl a Cam se pousmál mezitím, co si nasazoval rukavice, které jsme používali, jak v bojích, tak i při tréninku.

,,Správně. Na co si u démona musíš dávat pozor?'' Pokračovala jsem ve svých otázkách.

,,Nesmím k němu stát zády. Nesmím mu dovolit, aby mě zranil. Nesmím mu dovolit, aby mě přinutil podívat se mu do očí.'' Znovu jsem přikývla a nevěnovala Camovi pozornost, jelikož by to mohlo přerušit náš výcvik. Nespouštěla jsem oči z Dominica a z jeho zbraně.

,,Pamatuj si, že kdykoliv jsme někde na akci, tak se domlouváme takzvanou znakovou řečí lovců...to tě Ian naučí. Důležitá informace je i to, že démon zanechává tepelné stopy...pokud se dotkneš předmětu, kterého se před tebou dotkl démon, tak poznáš, že tam byl.'' Přikyvoval. Líbilo si mi, že jsem si plně získala jeho pozornost, což výrazně pomohlo Camovi, který se k němu plížil zezadu a pak ho chytil pod krkem.

,,Pamatuj si, ať už se děje cokoliv...nikdy neztrácej kontrolu nad okolním světem...démon toho využije a zaútočí ve chvíli, kdy nebudeš připravený.'' Řekla jsem mu ve chvíli, kdy ho Cam pustil.

,,Dobře...je mi to jasný...nikdy neztrácet kontrolu nad okolním světem.'' Prohodil a podíval se na Cama, který jen pokrčil rameny. Všimla jsem si, že se k nám Cam otočil zády a šel se podívat k oknu, takže jsem toho využila. Dominic ze mě nespouštěl oči, jelikož dobře věděl, že se chystám něco udělat...taky jsem se chystala. Hodila jsem po Camovi nůž, ale on se stihl otočit a nůž lehce chytil. Pak po mě vrhl pohled typu ,,Vážně?''.

,,Jsi tak předvídatelná Nin.'' Prohodil a nůž mi hodil zpátky. Usmála jsem se na něj a dál se věnovala svému svěřenci, který mi postupem času začal připadat, jako skvělý kluk.

,,Ve jste vlastně nejlepší lovci, kteří tady jsou, že je to tak?'' Zeptal se mě a já kývla. Byla to pravda, i když do dnešního dne nechápu, jak je to možné. Chápu, že Dylan by nemohl být nejlepší, když si ani nepamatuje pravidla, ale pak tady byl Ben, Anna, Cori a spousta další lovců, kteří na to měli.

,,Jo...to jsme.'' Odpověděla jsem a podívala se do země.

,,Dřív nás bylo více...bylo více nejlepších lovců, jenže ani to, že jsi nejlepší neznamená, že přežiješ...jednou v noci nás napadli démoni. Bylo to poprvé, co si sem troufli. Tenkrát zemřelo padesát lovců...démoni s námi neměli slitování stejně, jako my nemáme slitování s nimi...zemřelo tolik lovců...tolik mladých i starých lidí...zemřela tam i žena, se kterou jsem měla dost blízký vztah...Ian se naštval...další den jsme surově vyvraždili celou linii démonů...každý rok si tu událost připomínáme...připomínáme si to, že ačkoliv jsme silní a chytří, tak i přesto jsme zranitelní. Říká se tomu Krvavá noc.'' Informovala jsem ho o naší krvavé historii.

,,To zní šíleně.'' Podotkl a já se zhluboka nadechla. Při té vzpomínce se mi vybavila tvář ženy, která mě vychovávala...ženy, která se mi stala náhradní matkou, a nikdo jí o to neprosil. Jmenovala se Mary-Lynette.

,,Jinak to zní...jinak to vypadalo. Bylo to nepopsatelný.'' Řekl Cam. Souhlasila jsem s ní, protože já sama jsem tam byla, když se to stalo...málem jsem přišla o život, ale Cam mi pomohl...pokaždé mi pomohl...pokaždé mi zachránil život...a já mu za to pokaždé byla víc, než vděčná. Slyšela jsem, jak se otevírají dveře, ale neotočila jsem se, abych se podívala, kdo v nich stojí. Cam se na mě omluvně podíval a já se pousmála. Věděla jsem, že tam stojí Ian a potřebuje s ním o něčem mluvit.

,,Pak se vrátím.'' Řekl mi a já jen zakroutila hlavou.

,,Nespěchej a vyřeš si to, co potřebuješ...já to zvládnu.'' Řekla jsem mu a on se na mě podíval, takovým tím jeho lítostným způsobem...v poslední době se náš vztah zase měnil, ale já z toho měla obavy...nechci si znovu projít tím, čím jsem si prošla skoro nedávno.

,,Dobře, ale...'' Přerušila jsem ho.

,,Žádné ale...padej.'' Řekla jsem mu s úsměvem na tváři. V poslední době jen těžko odolávám touze políbit ho...ale musím odolávat...je to kvůli mě i kvůli němu. Odešel s Ianem a já se podívala na Dominica, který mi vrátil můj nůž.

,,Kdo je Meredith?'' Zeptal se mě okamžitě a já svěsila ramena. Pokud jsem mu o tom měla říct, tak si budu muset sednout, což jsem taky udělala...sedla jsem si na stůl a podívala se na něj.

,,Meredith Watsonová. Před dvěma lety jsme jí já a Cam trénovali stejně, jako teď trénujeme tebe...byla už připravená, když jsme jí na Ianův rozkaz vzali na první akci, jenže se tam něco pokazilo...do dneška nemůžu přijít na to, co jsme s Camem udělali špatně...zkrátka Meredith se nám ztratila. Už dva roky se pohřešuje...už dva roky se jí snažíme najít, ale v poslední době je toho na nás všechny moc, jelikož se démoni začali podstatně víc ukazovat. Taky bys měl vědět, že Meredith je Camova sestra. Vždycky si to dával za vinu, a když ses tady objevil ty a my tě měli trénovat, tak jsme se tomu bránili. Nechtěla jsem tě trénovat z toho důvodu, že jsem měla podezření, že jsem nějak selhala v jejím výcviku...bála jsem se toho, že to samé se stane i u tebe a proto jsem tak moc prosila Iana, ať to nedělá. Prosila jsem ho, aby tvůj trénink byl prací někoho jiného, jenže on mě neposlechl...stejně jako mě neposlechl, když jsem ho prosila, aby tě s námi nepouštěl do té první riskantní akce.'' Když jsem skončila, tak jsem si všimla, jak překvapeně se tváří. Nedivila jsem se mu, protože kdyby tohle slyšel někdo jiný, tak by se tvářil stejně.

,,Páni...Cam mám sestru...ty máš nějakého sourozence?'' Zeptal se mě a ve mě hrklo. Tep se mi prudce zvýšil a já smutně sklopila hlavu.

,,Když mi bylo šest, tak se u nás doma objevili lovci...odtáhli mě od mé rodiny. Měla jsem sestru a bratra. Žila jsem normální lidský život...byla jsem šťastná...jenže tím, že mě odtáhli od jediného pevného bodu v mém životě, jako by umrtvili všechny city ve mě...nic jsem necítila...do doby, než jsem poznala Cama...seš první komu to říkám, jelikož většina lovců už si toho všimla...vzniklo mezi námi pouto...zbláznila bych se a nejspíš se zabila, kdyby se mu něco stalo...kdyby umřel...zabilo by mě to. On mě po celou dobu mé existence drží nad vodou. Když jsem zjistila, že mou rodinu zabili, tak jsem se zhroutila, ale on mě z toho vytáhl...jsem mu vděčná za spoustu věcí...i za můj život. Nikdy bych nedovila démonům, aby ho zabili a nikdy bych nedovolila, aby mu někdo ublížil.'' Odpověděla jsem a on přikývl. Vypadal, jako by nad něčím přemýšlel a pak se na mě tázavě podíval.

,,Jak se jmenovala tvá matka?'' Zeptal se, a ačkoliv jsem nechápala, proč se ptá, tak jsem to neřešila a chystala se mu odpovědět.

,,Adrienne...můj bratr se jmenoval shodou okolností Dominic a má sestra Eva.'' Odpověděla jsem a tázavý pohled jsem mu oplatila.

,,Tvé příjmení je Curterová, že ano?'' Přikývla jsem a on se na mě zkoumavě podíval. Zajímalo by mě, kam tím směřuje.

,,Nemůžu uvěřit tomu, že jsem to nezjistil dřív...mé příjmení sice zní Moore, ale dřív bylo mé příjmení Curter...má matka se jmenovala Adrienne Curterová...byla to šéfkuchařka...zemřela pár dní potom, co jsem odešel na internát. Domnívali se, že její smrt nebyla náhoda, tak mě dali do programu ochrany svědků, ačkoliv mi to připadalo absurdní.'' Řekl a já vytřeštila oči. Všechno, co řekl bylo pravdivé...můj bratr odešel na internát...má matka byla šéfkuchařka. Ale bylo možné, aby Dominic byl můj bratr, o kterém jsem si myslela, že žije normální a klidný život. Vždycky jsem věděla, že můj bratr žije...vždycky jsem doufala, že bude mít lepší osud jako já. Pokud i on měl krev lovce, tak by to znamenalo, že náš otec musel být lovec, jenže na otce mi byly smazány vzpomínky, takže jsem si nevybavovala jeho hlas, jeho oči...jeho tvář...nic.

,,O můj bože...musím najít Iana.'' Řekla jsem a okamžitě vstala. Dominic šel za mnou s rozdílem, že on nebyl naštvaný...byl klidný, což by odpovídalo, jelikož já i můj bratr jsme měli zcela odlišné charaktery, ale Dominic nemohl být můj bratr...to prostě nešlo. Rozrazila jsem dveře do Ianovi kanceláře a tím si vysloužila Camův tázavý pohled, jenže toho jsem si nevšímala.

,,Je Dominic můj bratr?! Je to můj bratr, Iane?!!'' Zeptala jsem se ho naštvaně. Odložil knihu a vzdychl. Věděla jsem, že zná správnou odpověď a věděla jsem, že doufal, že se to v životě nedozvím. Mlčel už příliš dlouho, takže jsem začala doufat, že mě Cam zadrží jinak ze svého šéfa tu odpověď vymlátím...

Diskusní téma: 13. Kapitola

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek